Parcelní protokol obce Údavy z roku 1876

V Našich novinách 3/2015 vyjde (a na internetovém vydání NN už vyšel) článek o pracelním protokolu Údav z roku 1876. Protože ale v novinách nebylo možno přetisknout celou tabulku, kde je možné dohledat všechny pozemky a vlastníky z té doby a porovnat z dnešním stavem, přetiskujeme tento článek i na našich stránkách, kde si v textu můžete na zmíněnou tabulku "prokliknout". Najdete tam všechny vlastníky a čísla popisná, ve ketrých žili, a porovnat tehdejší stav se stavem dnešním. Tabulku s trpělivostí jemu vlastní zpracoval údavský kronikář Ota Formánek, autor článku.

Parcelní protokol obce Údavy z roku 1876

Mezi archiváliemi, které jsme si prostřednictvím Městského úřadu ve Ždírci n. D. půjčili ze Státního okresního archivu v Havl. Brodě, je také Protokol parcelní obce Údavy. Datován je 30. ledna 1876 v Chrudimi a popisuje tedy skutečnost roku 1875. Zpracován byl – jak jinak, když stát pracuje – pro účely daňové. V té době patřily Údavy (tehdy Oudavý) do politického okresu chotěbořského, kde byl i Berničný úřad, ale Zemská komise pro daň pozemkovou sídlila v Chrudimi. Rozměry pozemků jsou uvedeny v dolnorakouských jitrech, každé jitro se skládalo z 1600 sáhů čtverečních. Sáh čtverečný převeden na metry dá 3,6 m². Rakouské jitro bylo u nás zavedeno v r. 1764. Celková plocha údavského katastru činila 648 jiter a 70 čtverečních sáhů. Jedno jitro byla plocha o 5754 m², jednalo se tedy o cca 373 ha. Nahlédněme tedy krátce do pozemkového vlastnictví na údavském katastru , jak je uvedeno v Protokolu parcelním – je tomu právě 140 let.

Mezi pozemky tzv. nepoplatné patřily plochy zastavěné a nádvoří, okresní silnice a část obecního majetku (cesty, náves apod.). Celková plocha činila 20 jiter a 1035 sáhů čtverečních (cca 11,9 ha). Z toho jiter - sáhů

Plochy zastavěné a nádvoří 2 – 1591

Okresní silnice 5 – 1189

Obec 11 – 1455

Vlastníky ploch zastavěných a nádvoří byly výlučně údavští občané. Jedinou výjimkou je Spolek rakouské severozápadní dráhy, který vlastnil 187 sáhů zastavěné plochy a nádvoří – je možné, že u zastávky stál již nějaký objekt, protože u této položky je uvedeno domovní číslo (34). Mohlo se ale jednat o strážní domek.

Pozemky tzv. poplatné jsou rozděleny mezi obec, údavské občany, 3 osoby v Údavách nebydlící a Spolek rak. severozápadní dráhy. Z občanů neúdavských to byl především Goldreich Filip z Brunecku (Nový Studenec), dále Josef Drápalík (Všeradov č.12) a Jan Joska z Dlouhého, č.2. Pozemky poplatnými byly louky, role, pastviště, zahrady, lesy, soukromé cesty a kupodivu i železná dráha.

Pozemky poplatné měly výměru 627 jiter a 635 sáhů čtverečních (cca 361,1 ha) a byly rozděleny takto: jiter - sáhů

Obec 103 – 750

Goldreich Filip z Brunecku 195 – 1059

Josef Drápalík, Všeradov 2 – 850

Jan Joska, Dlouhý 15 – 1166

Obyvatelé Údav 307 – 101

Spolek rak. sev-záp. dráhy 2 – 1509

Jako příklad skladby pozemků uvádíme plochy v majetku největšího individuálního vlastníka pana Filipa Goldreicha z Nového Studence. Šlo o louku 26 – 829, role 41 – 1086, pastviště 2 – 796, les 123 – 937, soukromou cestu 0 – 1543 a potok 0 – 668. Dalším důležitým vlastníkem byla obec. Vlastnila louky (9-268), role (5-303), pastviště (18-1160), les (70-534) a 85 sáhů zahrady. Největším pozemkovým vlastníkem z údavských občanů byl pan František Blažek z č.16, kterému patřila rozloha více než 55 jiter, převážně louky, role a les. Naproti tomu u 20 domovních čísel nejsou uvedeny žádné zemědělské pozemky (kromě menších zahrad) - šlo tedy patrně o řemeslníky. Z hlediska druhů pozemků byl údavský katastr před 140 roky rozčleněn takto : louky 133 – 465, role 228 – 1351, pastviště 25 – 1258, les 233 – 186, zahrady 1 – 792, soukromé cesty 1 – 806, potok 0 – 668 a železnice 2 – 1509.

Celý parcelní protokol, přenesený do tabulky se všemi tehdejšími vlastníky, můžete shlédnout zde.

I když je Protokol parcelní zpracován precizně, přesto se vyskytly některé nejasnosti. Např. o kolik fyzických vlastníků se vlastně jednalo nelze jednoznačně rozhodnout. Některá jména jsou uvedena u dvou i tří různých objektů – jsou to různé osoby téhož jména i příjmení nebo jeden majitel vlastnil více objektů ? Nevíme. Domovních čísel je zaznamenáno 35 (u jednoho čísla jsou uvedeni 2 vlastníci), různých jmen je 28. Nebo : u jednoho domovního čísla není uvedena zastavěná plocha - byl tedy objekt v danou dobu zbourán, číslo ponecháno a později dům znovu postaven ? Nevíme. Tato, v současnosti pro nás nepřesná fakta, by se možná dala v budoucnosti objasnit. Ale jak pozemkové vlastnictví, resp. nevlastnicví, ovlivňovalo sousedské vztahy, společenskou atmosféru v obci, zda závist vítězila, to se ze starých čísel poznat nedá. Lze jen předpokládat, že lidská povaha se v průběhu staletí v zásadě nemění.

Ota Formánek, kronikář obce Údavy