letecký pohled na Údavy hasičská soutěž zimní pohled na Údavy hasičská soutěž hasičská zbrojnice hasičská soutěž hasičská soutěž

Nové úvahy nad názvem obce Údavy

Do prosincového vydání Našich novin se tento text nedostal (vyjde v lednovém čísle), proto jej předkládám v původním termínu čtenářům našich stránek.

 

Nové úvahy nad názvem obce Údavy

 

Když jsem psal před třemi lety o původu názvu naší obce, mnoho podkladů jsem nedohledal. V podstatě jediným pramenem byla kniha A. Profouse Místní jména v Čechách IV, Praha 1957, kde autor vysvětluje původ názvu Údavy takto: „Toto jméno povstalo z pejorativa *údava, které bylo vytvořeno ze slovesa udáviti, zardousiti, uškrtiti, takže znamenalo ves takových násilníků, srov. brepta i příjm. Brepta od breptati, brynda i Brynda od bryndati, obžera od obžírati ap“. Hvězdička před slovem údava znamená, že tento výraz není doložen. V závěru odstavce o Údavech je však malá poznámka v závorce (Stanislav, I, 508 srovnává toto čes. MJ se sloven. říčním jm. Udava a Ondava). Stopy tedy mohou vést i jinam než k násilníkům? Mohli bychom však jistě diskutovat o tom, jestli v našich končinách někdo někoho udávil, nebo „se udávil“ (kost v krku apod.). Podívejme se tedy, co napsal slovenský jazykovědec J. Stanislav již v roce 1948 v knize Slovenský juh v stredoveku. Z tohoto díla vyjímám: „Udava je, pravda že, zo starého slovan. Ǫdava (o s nosovkou). Poznačme, že v okr. Humenné je obec Udavské. Tadeto tečie potok Udava, vyteká aj pod horou Udava...porov. aj čes. obec Údavy“. Čili J. Stanislav předpokládal, že tyto názvy mají totožný slovanský základ. Abych upřesnil, autor obhajuje názor, že právě tyto názvy mají slovanský, a nikoliv maďarský původ, jak tvrdili maďarští lingvisté o slovenské řece Udavě či Ondavě (obě mají stejný základ). Neřešil tedy původ těchto jmen. Vyrazil jsem tudíž (obrazně) na Slovensko. Mají tam podobné názvy se stejným základem, co na to jejich jazykovědci říkají dnes? Spojil jsem se s Mgr. Ivetou Valentovou, PhD., vedoucí oddělení dějin slovenštiny, etymologie a onomastiky Jazykovědného ústavu Ľ. Štúra SAV, která mi ochotně odpověděla na e-mail a zároveň shrnula výsledky posledních prací v tomto směru. Především mě seznámila s knihou Š. Ondruše Odtajnené trezory slov, 2000, a jeho novějším výkladem původu slovanských jmen, hlavně řek v oddílu 1/ Rieky, vrchy, osady. Jedna kapitola je věnována přímo říčce Udava. Ondruš vychází z díla dvou „velmistrů“ porovnávací jazykovědy Francouze E. Benvenista a Poláka J. Kurylowicze a jejich teorie o hláskové struktuře odvozeného indoevropského kořene. Kompletní popis vývoje slov zkrátím a uvedu (a přeložím) vyústění: „Indoevropská rekonstrukce pojmenování vody je taková:

Hew-d- : Hwed-

How-d- : Hwod-

Hud

Pokračováním varianty Hwed- : Hwod- je chetitské watar, naše vědro i voda, anglické water a německé Wasser.

Pokračováním varianty Hud- je řecké hudor, hydor, ale i naše vydra (z předhistorického udra). Ve staré indičtině udan je voda, udrah je vydra.

Slované tedy mají v obecných názvech voda, vědro, vydra, v názvech vodních toků je pak základem ud-. Udava (řeka) má potom starou slovanskou příponu -ava, jako Orava či u nás Sázava“.

Komponent -ava ve jménech vodních toků bývá ale vykládán i z germánského *ahva, voda (podle toho Vltava <*wild-ahva „divoká voda“).

Pro ilustraci svých tvrzení Š. Ondruš přidává také několik příkladů názvů řek s tímto základem ve východoslovanských zemích a od nich odvozených toponym (místních jmen sídel, hor...). Hledal jsem též. O Slovensku již víme, na východ od nich až k Uralu se nacházejí např.:

  • řeka Uda u Pskova, vytéká z jezera Bolšoje Udoje

  • řeka Udenica a ves Udavkino u Vologdy

  • řeka Uder u Kirovska a tamtéž ves Uderskaja

  • řeka Uda a na ní jezero Udozero v Karelii

  • ves Udavki u Smolenska

Je však nutné upozornit, že bez náležitého zkoumání těchto jmen nelze pokládat za jisté, že jejich původ je totožný s původem slovenského nebo českého jména, o kterých se tu píše.

Pro srovnání ještě uvedu psanou formu ze středověku od nás a ze Slovenska. První písemné zprávy označují v roce 1437 Údavy jako „Wdaby“, v roce 1451 řeku Udavu jako „Wdwa“.

Tolik od našich slovenských přátel. Vraťme se k nám. V roce 2008 vyšel druhý díl populárně–naučné publikace Divnopis II autorů M. Janáče, P. Tumlíře a M. Harvalíka. Mezi vesměs vtipnými lidovými legendami o původu názvu obce (u vdovy, vůl se „ou dáví“ apod.) je opět tajemný odstavec: „Jazykovědci srovnávají název obce se slovenskými říčními jmény Udava a Ondava. Výzkumy ale ještě nejsou dokončeny...“ Třetí ze jmenovaných autorů knihy, PhDr. Milan Harvalík, PhD., je vedoucím oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Požádal jsem jej o zhodnocení posledních výzkumů v této oblasti. Pan Harvalík mi k tomu napsal:

...co se týče výkladu slovenských jmen Udavské a Udava, pokládám shodně s kolegyní dr. Ivetou Valentovou z Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra v Bratislavě za nejpravděpodobnější výklad z výrazu označujícího vodu, přičemž jméno obce je až sekundární, odvozené ze jména vodního toku. Je možné, že ze stejného základu jako jméno slovenské řeky vzniklo i jméno Vaší obce (zvláště pokud to, jak píšete, podporuje i místní hydrologická situace), nelze však, domnívám se, zcela odmítnout ani Profousův výklad. Jeho jistou slabinou je fakt, že Profousem předpokládaný výraz *údava ze slovesa udáviti je nedoložený (to je naznačeno hvězdičkou), na druhou stranu je však nutné konstatovat, že rekonstrukce udáviti - *údava je zcela systémová, Profous to dokládá přesvědčivými případy typu breptati - brepta, bryndati - brynda aj. Zatímco u (zvláště starších) jmen (zejména větších) vodních toků je původ názvu v osobním jméně nebo apelativním označení osoby výjimečný (nevzpomínám si na takový případ), u jmen obcí je to v našich podmínkách běžné, proto bych Profousovo vysvětlení nezavrhoval a přidal bych k němu jako novější alternativu výkladu i hypotézu o vzniku ze základu označujícího vodu. Vždy je navíc třeba mít na mysli, že podobně znějící názvy mohou mít někdy zcela rozdílný původ...“

Dodám ještě vysvětlení ke zmínce pana Harvalíka k hydrologické situaci. Čerpal z mého e-mailu. Údavy byly založeny v oblasti mnoha pramenů, což již dnes nemusí být díky melioracím natolik patrné. Ve středověku a raném novověku bylo celé mělké údavské údolí zaplněno soustavou rybníků, kterých bylo v katastru obce až 6, a to rozlohou velmi rozsáhlých. Největší z nich, Oudavský rybník, je i výslovně jmenován v listině císaře Rudolfa II. z roku 1580. Ves (dvůr, statek) byla tedy kolonizátory založena „na vodě“, „u vody“. Dnes tu máme „odvodněno“, rybníčky tři o velikosti volejbalového hřiště. Od poloviny 19. století zaniklo v povodí Chrudimky 186 z 359 rybníků a Oudavský rybník byl s rozlohou 25,67 ha třetím největším z nich (největším zaniklým rybníkem byl sousední Velký barchanecký rybník – 48,5 ha).

Takže dnes si můžeme vybrat. Buď se nám bude líbit výklad o násilnících, kteří dáví počestné pocestné (byla by to výzva pro tvůrce obecního erbu :-)), nebo se přikloníme k výborné pramenité údavské vodě. Ale protože stroj času k navrácení do počátků kolonizace našeho kraje zatím neumíme sestrojit, můžeme pouze bádat dále.

Závěrem děkuji výše jmenovaným jazykovědcům, paní Ivetě Valentové i panu Milanu Harvalíkovi, za ochotu věnovat se naší cestě do minulosti.

 ------------

Na obrázku vidíte vojenskou mapu z roku 1764 a rybníky kolem Údav

Autawi 1764

Mapu celého údavského katastru z roku 1838 si můžete prohlédnout zde.

Oldřich Milt

 

 

 

 

Aktuality

19.9.2018 bez výrazného úspěchu více...
3.9.2018 nemusí zrovna hořet více...
3.9.2018 vozík pro "boudu" více...
2.9.2018 21. ročník nohejbalové tradice více...

Kalendář akcí

Kontakty

SDH Údavy
Údavy 43
58263 Ždírec nad Doubravou

IČ: 15060390

info@sdhudavy.cz
www.sdhudavy.cz

Náměty a připomínky k webu adresujte kronikáři SDH Oldřichu Miltovi.
telefon 774 277 622
e-mail oldrich.milt@seznam.cz


FORTECH